Za „chudého“ se v členských zemích Evropské unie považuje ten, jehož měsíční příjem nedosahuje 60 % mediánu (v některých studiích průměrné mzdy) v daném státě.
Západní Evropa – 40 let pojištění
V mnoha západních zemích Evropské unie (Německo, Francie, Lucembursko či Rakousko) dosahuje penze v průměru hodně přes 70 % mzdy dosahované před odchodem do důchodu. Současně však mnoho Evropanů starších 65 let nesplňuje státní nárok na penzi a jsou odkázáni na sociální dávky, které jsou podstatně nižší, než činí státem garantovaná minimální penze.
Rozdíly ve výši penze jsou v západní Evropě oproti východní značné. Aby občan v zemích východní Evropy měl nárok na starobní penzi, musí splnit nejméně náročné podmínky z členských zemích Evropské unie. Z tohoto důvodu je nejméně 65letých a starších občanů „chudých“ v těchto zemích.
Např. v Česku má občan nárok na starobní důchod, jestliže dosáhne důchodového věku a získá potřebnou dobu pojištění (u nás činí v současné době 25 let, v Polsku 20 let a v Maďarsku 20 let). V západoevropských zemích musí občané získat dobu pojištění většinou 40 let. Kdo nezíská potřebný počet let pojištění, nemá nárok na penzi a je odkázán na sociální dávky, které jsou v západoevropských zemích mnohem nižší, než činí státem garantovaná minimální penze. Především z tohoto důvodu je v západní Evropě více „chudých“ penzistů.
Občané, kteří splní podmínky pro výplatu starobního důchodu, mají penzi mnohem vyšší než občané východní Evropy. Značný rozdíl mezi životním stylem penzistů v západní Evropě a v Česku dokazují statistiky vynaložených peněžních prostředků na chod jejich domácností. Západoevropané, kteří po celý život pracovali a vydělávali průměrnou mzdu, tak mají slušnou životní úroveň na podzim života. Vydají ze svého platu na cestování a kulturu třikrát více než na léčebné výlohy. To v Čechách je situace opačná.
V Evropské unii pomalu končí kult mládí a hodnotou se stává aktivně prožívané stáří. Tento trend se projevuje již několik posledních let. Penzisté si užívají důchodu ve fyzické a duševní svěžesti. Zdravotní stav populace seniorů v Evropské unii se rok od roku lepší.
Výše českých důchodů se příliš neliší
V případech, že občan nesplní dvě základní podmínky pro přiznání starobního důchodu (důchodový věk a potřebný počet let pojištění včetně náhradních dob), má nárok na existenční minimum ze zákona. Dávky ze systému sociální péče jsou však závislé na příjmu a majetku.
Většina českých penzistů je závislá v současné době na zákonném systému důchodového pojištění (penzijní připojištění či životní pojištění bude finančním zdrojem až u následující generace důchodců). Reálná hodnota vyplácených důchodů, přestože se každoročně valorizují, k poměru k průměrné mzdě klesla z 61 % v roce 1998 na 57 % v roce 2004. Čistý náhradový poměr je však podstatně vyšší díky skutečnosti, že starobní důchody nejsou zdaňovány až do poměrně vysoké částky a jsou prakticky vypláceny „čisté“.
Český systém základního důchodového pojištění přispívá k nízké míře chudoby starší generace, kdy relativní míra chudoby (60 % mediánu) u osob starších 65 let činí pouze 4 %, což je nejnižší hodnota ze všech členských zemí Evropské unie.
Při porovnávání průměrného důchodu a průměrné čisté mzdy v Česku musíme zohlednit, že průměrnou penzi dosahuje přibližně 50 % občanů, kdežto průměrnou mzdu ani ne 30 % občanů. Je to kvůli tomu, že výše průměrné mzdy dosahovaná např. v České republice je velmi ovlivněna extrémně vysokými mzdami manažerů, právníků, ředitelů velkých podniků… Při výpočtu průměrného důchodu se to však neděje, protože kvůli značné redukci při výpočtu starobní penze dostane občan, jehož příjem se pohybuje přes 50 000 Kč, penzi v přibližné výši 12 000 Kč.
<calculator id=„16“></calculator>
Německo – důchod až v 67 letech
Německo se v nedávné době zařadilo mezi evropské země, kde bude činit věková hranice pro odchod do důchodu 67 let. Přidalo se tak k Dánsku a Islandu (v Irsku činí 66 let). Důchodový věk v 67 letech je dále na spadnutí ve Švédsku a Velké Británii.
Německo má v současné době nejstarší obyvatelstvo ze všech členských zemí Evropské unie (41,3 let) a porodnost patří taky mezi nejnižší (těsně pod 9 porodů na 1000 obyvatel).
Jednotlivé německé regiony jsou různě bohaté, a proto se i průměrná výše důchodů dle jednotlivých okresů výrazně liší. Např. v okresech Postdam, Dresden a Cottbus je průměrná měsíční penze vyšší než 800 euro (čistého), ale zato v mnoha regionech nedosahuje ani 600 euro. Nejnižší penze je v okresech Bitburg-Prum, Merzig-Wadern, Emsland. Z jednotlivých měst jsou nejvyšší průměrné penze ve velkých městech Berlín, Mnichov, Brémy, Frankfurt, nejnižší jsou ve městech bývalé NDR.
Stát | Počet lidí starších 65 let žijících v chudobě (v %) |
---|---|
Česko | 4 |
Lucembursko | 6 |
Polsko | 6 |
Nizozemí | 7 |
Maďarsko | 10 |
Litva | 12 |
Slovensko | 12 |
Lotyšsko | 14 |
Švédsko | 14 |
Francie | 16 |
Německo | 16 |
Itálie | 16 |
Rakousko | 17 |
Dánsko | 17 |
Estonsko | 17 |
Finsko | 17 |
Malta | 20 |
Belgie | 21 |
Velká Británie | 24 |
Řecko | 28 |
Portugalsko | 29 |
Španělsko | 30 |
Irsko | 40 |
Kypr | 52 |
Pramen: „Sozial Kompass Europa 2006“, Herausgeber: Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung – Bundesrepublik Deutschland