Hlavní navigace

Budou bankovní služby bez poplatků?

26. 7. 2005
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Změny v českém bankovnictví už brzy dostanou konkrétní podobu. Na Ministerstvu financí se sešla expertní skupina pro otázky bankovního sektoru. Vzápětí další dva bankovní ústavy snižují nebo ruší "sporné" poplatky za své služby. Otázka tedy zní: bude potřeba bankovní sektor regulovat?

Experti se sešli

Hlavním cílem schůzky, které se 20. července vedle zástupců bankovního sektoru, ministerstva financí, poslanecké sněmovny a ČNB účastnili také zástupci spotřebitelů (Sdružení obrany spotřebitelů ČR a Sdružení českých spotřebitelů), je především zprůhlednění celého bankovního sektoru pro klienty, zvýšení transparentnosti jednotlivých poplatků a usnadnění mobility klientů při změně bankovního ústavu.

Výsledkem naší práce bude v polovině srpna přehled doporučených změn, kterými by měl bankovní sektor projít, včetně harmonogramu, ve kterém by se měly tyto změny uskutečnit. Tento materiál projedná v průběhu září vláda a v případě potřeby přijme i doporučení k legislativním změnám, říká náměstek ministra financí Tomáš Prouza. Ten také uvedl, že se skupina bude scházet dvakrát týdně a po první informační schůzce už bude následovat projednávání jednotlivých námětů.

Celou aféru ohledně výše poplatků rozpoutala kritika zpoplatnění rušení klientského účtu, když jeho zavedení je zdarma a oba úkony mají v podstatě srovnatelné administrativní náklady. V tuto chvíli cítím ochotu bankovního sektoru reagovat na většinu požadavků spotřebitelských organizací i MF, takže jsem poměrně velký optimista, že k řadě změn dojde velmi brzy, uvedl Prouza k první schůzce.

Banky hromadně ruší poplatky

Hned 21. července oznámila zrušení poplatků za zrušení účtu další banka. Od 1. srpna již klienti Raiffeisenbank nebudou platit jako doposud 300 Kč, ale tato služba bude u všech běžných účtů (v korunách i cizích měnách) zdarma. Raiffeisenbank se tímto krokem přidala k řadě dalších bank, které se rozhodly zrušit tyto poplatky dříve, než jim to bude například legislativně doporučeno. V současnosti už poplatky za zrušení neúčtuje Komerční banka, Citibank ani Živnostenská banka, u některých účtů Volksbank, dále BAWAG Bank ani HVB Bank a GE Money Bank. Od 1. srpna je přestane účtovat Česká spořitelna.

Tomáš KofroňRaiffeisenbank však uvádí, že změny v obchodní politice banky jsou připravovány v dlouhodobém horizontu, a tedy bez ohledu na současnou náladu či přání ministerstva financí.

Na Slovensku jako doma

Podobné vyjádření poskytl i Pavel Hejzlar ČSOB, která od srpna naopak zlevňuje výběry hotovosti z bankomatů na Slovensku a staví je tak na stejnou úroveň s výběry v ČR. Tento krok tedy podle Hejzlara také nijak nesouvisí se středeční schůzkou na Ministerstvu financí, protože zlevnění výběrů z bankomatů v SR jsme plánovali již delší dobu bez ohledu na aktivity MF.

Klienti ČSOB na Slovensku při výběru z bankomatu výrazně ušetří, neboť oproti předchozí sazbě 80 Kč + 0,5 % z vybírané částky zaplatí u debetní platební karty jen 5 Kč (stejně jako v ČR). Při výběru kreditní kartou bude k 5 Kč účtováno ještě 1,5 % z vybírané částky, což však oproti současným 80 Kč + 1,5 % představuje také výrazné zlevnění.

Zlevněním výběrů hotovosti z našich bankomatů vycházíme vstříc stále se zvyšujícímu počtu českých klientů cestujících na Slovensko, ať již za rekreací nebo služebně, uvedl Petr Kursa, manažer útvaru Platební komfort soukromé klientely ČSOB. Na Slovensku je k dispozici už 113 bankomatů ČSOB, a to ve většině velkých slovenských měst. Stejné poplatkové zvýhodnění se bude týkat i bankovních plateb z ČR na Slovensko, které budou účtovány jako ostatní tuzemské transakce.

Jaké jsou návrhy na změny?

Ministerstvo financí se zavázalo rozpoutat diskuzi o současném stavu českého bankovnictví a o možnostech jeho budoucího zlepšení, která by ve výsledku měla vést až k jakési formě samoregulace uvnitř odvětví. Cílem nejbližších schůzek na MF by tedy mělo být zkonkretizování a zpřesňování těch změn, které bude v blízké budoucnosti možné zavést.

Ministerstvo financí nicméně stále trvá na některých sporných bodech (jako je například jednotná terminologie ceníků, dopady změny ceníků pro jednotlivé klienty či povinný přestupní servis), které jsou pro nás nepřijatelné, vyjadřuje se ke schůzce expertů Tomáš Kofroň Raiffeisenban­k. Ani zvýhodňování plateb státním orgánům nebo návrh systému trvalého čísla klientského účtu se Raiffeisenbank příliš nelíbí. Naopak je ochotna dohodnout se na zavedení jednotné databáze ceníků, stejně jako na zpracování kodexu práv klienta.

Proti přílišné regulaci bankovních služeb je ale také řada ekonomů. Ti upozorňují, že aktivita ministerstva má spíše politický podtext. Navíc by opatření k dosažení úplné srovnatelnosti informací pro klienty mohla vést k celkové unifikaci odvětví a k demotivaci pro inovace bankovních produktů. Tím by ve výsledku nejvíce utrpěli zase jen spotřebitelé, kteří by měli zúžené možnosti při výběru banky nebo jejího produktu.

dan_z_prijmu

Naopak pozitivní dopady by mohl mít návrh ministerstva na zjednodušení přechodu klientů mezi bankami, tedy zvýšení tzv. mobility. Banky by měly převzít veškerou administrativu spojenou se změnou bankovního ústavu (např. převést si mezi sebou veškeré trvalé platební příkazy a inkasa), zatímco klient by si pouze založil nový účet. Vypořádání dodatečných pohledávek mezi starou a novou bankou by se mělo také co nejvíce urychlit, což by pro klienta znamenalo velkou časovou úsporu. Finanční úspora je zatím nejednoznačná, neboť závisí na výši nutných investic do informačních technologií, které by se mohly promítnout do dalšího růstu bankovních poplatků.

Také banky přicházejí s novými nápady, které by mohly vést třeba ke snížení rizika při ztrátě nebo zneužití platební karty nebo ke snadnější orientaci klientů v cenících a jejich změnách. Jak se situace v bankovním sektoru vyvine, uvidíme už během září, ale pravděpodobně bude potřeba celá řada jednání a kompromisů, aby byl konečný stav co nejpřínosnější pro spotřebitele bankovních služeb.

Věříte v konečné zlevnění bankovních služeb pro spotřebitele?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Absolventka Fakulty národohospodářské VŠE v Praze, obor hospodářská politika.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).