Hlavní navigace

Autorské právo: Vývoj a souvislosti

6. 2. 2007
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Kolem autorských a dalších práv k tzv. duševní činnosti se dnes točí ve světě velké peníze. Proto této oblasti musí věnovat pozornost i právo. Podíváme se, jak to s paragrafy na tomto úseku v našem právním řádu vypadá. Jak se vyvíjelo "autorské právo" a jaké normy ovlivňují českou úpravu?

Historické pozadí

Ve středověku a na počátku novověku nebylo zvykem „autorské“ právo dodržovat. Opisovalo a kopírovalo se vesele a jen díky tomu se tak můžeme seznámit s některými starověkými a pozdějšími literárními náměty, i když se jejich původní autoři propadli do nenávratna.

Celá řada technologických postupů z té doby (např. výroba porcelánu) byla jednoduše ukradena (porcelán nejdříve Číňanům a pak si „bratři“ Evropané tajemství výroby vzájemně kradli tak rychle, že se koncem 18. století porcelán vyráběl už i u nás – Slavkov 1792, Klášterec nad Ohří 1794).

V devatenáctém století s příchodem kapitalismu a peněžním vyjádřením i jiných než materiálních hodnot začal vznikat problém, jak ochránit toho, kdo něco vymyslel a vytvořil, aby nějaký halama nesebral smetanu za námahu druhého. Inu, kapitalismus si „své“ chce ochránit! A s rozvojem vědy a techniky to už nebylo jen „klasické“ autorství k literárním a uměleckým dílům, ale o slovo se hlásila potřeba zejména ochrany nových vynálezů a průmyslových technologií.

S koncem devatenáctého století tak zaznamenáváme první případy mezinárodní spolupráce k vymezení a ochraně duševního vlastnictví, jak o tom svědčí tehdy přijaté mezinárodní smlouvy a dohody.

Mezinárodní úmluvy

Významným mezníkem v tomto úsilí je Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967. Pro tehdejší Československou socialistickou republiku vstoupila v platnost dnem 29. prosince 1970 a byla publikována vyhláškou č. 64/1975 Sb., novela pak pod č. 81/1985 Sb.

Za ní následovala Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9. září 1886, doplněná v Paříži dne 4. května 1896, revidovaná v Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněná v Bernu dne 20. března 1914 a revidovaná v Římě dne 2. června 1928, v Bruselu dne 26. června 1948, ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Paříži dne 24. července 1971. Pro Československou socialistickou republiku vstoupila revidovaná Bernská úmluva v platnost dnem 11. dubna 1980 a její český text najdeme publikován ve vyhlášce č. 133/1980 Sb. a č.19/1985 Sb.

Velmi významná je i Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Nice dne 15. června 1957 a ve Stockholmu dne 14. července 1967 (č. 78/1985 Sb.).

Ve dvacátém století byla mezinárodně právní ochrana dále zdokonalována a vyspělé státy měly i vlastní právní normy, které z mezinárodních principů vycházely. A tak už jen telegraficky doplníme další významné mezinárodní smlouvy na tomto úseku:

  • Ženevská všeobecná dohoda o autorském právu z 6. 9. 1952 ( č. 2/1960 Sb.),
  • Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, revidované ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Ženevě dne 13. května 1977 (č. 118/1979 Sb a č. 77/1985 Sb.),
  • Římská mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců z 26. 10. 1961 (192/1964 Sb.),
  • Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví, podepsaná ve Stockholmu dne 14. července 1967 (č. 69/1975 Sb., 80/1985 Sb.),
  • Ženevská úmluva o mezinárodním zápisu audiovizuálních děl z 18. 4. 1989 (č.365/1992 Sb.).

Když pak dne 15. dubna 1994 byla v Marrakeši sjednána a jménem České republiky podepsána Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) a v souvislosti s tím byly přijaty mnohostranné dohody, jež tvoří její nedílnou součást, najdeme mezi nimi dohody řešící různé aspekty práv k duševnímu vlastnictví (viz č.191/1995 Sb.).

Vstup ČR do Evropské unie

V souvislosti s naším členstvím v Evropské unii se pro nás staly závazné i její Směrnice. Jen v užší oblasti autorského práva jde o tyto dokumenty:

dan_z_prijmu

  • Směrnice Rady 92/100/EHS ze dne 19. listopadu 1992 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským, v platném znění.
  • Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se práva autorského a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu.
  • Směrnice Rady 93/98/EHS ze dne 29. října 1993 o harmonizaci doby ochrany práva autorského a určitých práv s ním souvisejících, v platném znění.
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází.
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů práva autorského a práv s ním souvisejících v informační společnosti.
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla.
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví.

Vedle harmonizace předpisů Evropské unie upravujících hmotné právo přijal Evropský parlament a Rada směrnici č. 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o vymáhání práv duševního vlastnictví, která je motivována nutností odstranění rozdílů v prostředcích k vymáhání práv duševního vlastnictví, které v členských státech stále existují. I tento dokument důležitým způsobem ovlivnil naše právo v této velmi rozsáhlé oblasti.

Po této nezbytně nutné faktografické průpravě už zcela určitě nebudete pochybovat o tom, že právní úprava celé oblasti práv k tzv. duševnímu vlastnictví je rozsáhlá a komplikovaná.

Jsou autorská práva v ČR dobře chráněna?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Právník zabývající se legislativou v oboru trestního, správního a občanského práva. Má praxi v justici a státních orgánech.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).