Ke konci minulého roku vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení 67 614 důchodů se zařízenou exekuční srážkou. Okresní správy pak z důvodu nařízené exekuce prováděly každý měsíc průměrně 3700 srážek z dávek nemocenského pojištění. V roce 2011 šlo o 60 874 důchodů se zařízenou exekucí a asi 3000 případů exekucí z dávek nemocenského pojištění.
Exekuční srážky z důchodu provádí ČSSZ pouze na základě doručení exekučního titulu od orgánu, který má oprávnění jej vydávat. ČSSZ je povinna provádět srážky z důchodu ihned po doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Srážky ČSSZ bezodkladně ukončí poté, co je pohledávka plně uhrazena, tj. včetně úroků a nákladů řízení. Pokud je ale exekuce zastavena, např. z důvodu, že dlužník dluh uhradí jiným způsobem, musí být ČSSZ o této skutečnosti informována příslušným orgánem, nejčastěji soudem nebo exekutorem,
uvedla mluvčí ČSSZ Jana Buraňová s tím, že v současné praxi platí, že většina změn ve výplatách důchodů – zařízení nebo zastavení exekuce – je na základě technologického zpracování výplat důchodů realizována od 2. výplatního měsíce následujícího po datu doručení rozhodnutí o zastavení nebo exekučního titulu. Srážky provedené po doručení rozhodnutí o zastavení exekuce vrátí klientovi sama ČSSZ formou doplatku v nejbližším možném termínu nebo přímo příslušný orgán,
vysvětlila Buraňová.
Při zařízení exekučních srážek z dávek důchodového pojištění nebo jejich zastavení je nutné provést změnu ve výplatě důchodové dávky. Obecně přitom platí, že zpracování změny ve výplatě důchodové dávky závisí na datu doručení podání a stanoveném výplatním termínu důchodu. V souladu se zákonným ustanovením se dávky důchodového pojištění vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem dávky, tzv. splatnosti důchodů. Od této skutečnosti se odvíjí také způsob technologického zpracování výplat důchodů. Změny ve výplatě se realizují zpravidla za 2 měsíce. Stávající technologií pro výplatu důchodů vyplácí ČSSZ každý měsíc v pravidelných výplatních termínech přes 3 miliony důchodů,
upřesnil ústřední ředitel ČSSZ Vilém Kahoun.
Jana Buraňová ve zprávě ČSSZ také připomněla, že v důsledku novely občanského soudního řádu a zákona o nemocenském pojištění má nově zaměstnavatel povinnost v případech, kdy je zaměstnanci nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, předat příslušné OSSZ rovněž podklady (kopie usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a pořadí pohledávek) pro provádění srážek z nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství spolu s doklady pro výpočet těchto dávek. V případě, že zaměstnanci po část kalendářního měsíce náleží příjem od zaměstnavatele a po část kalendářního měsíce dávka vyplácená OSSZ, je zaměstnavatel podle Buraňové současně povinen sdělit, jaká část nezabavitelné částky nemá být OSSZ sražena. Teprve poté, co příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdrží veškeré doklady, může začít vyplácet dávky nemocenského pojištění.
Lidé se často obávají, že kvůli exekuci přijdou o celou výplatu důchodu, nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství. Dlužníkovi vždy musí zůstat tzv. nezabavitelná částka. Jde o část mzdy, tedy v případě ČSSZ o část vyplácených dávek, která ze zákona musí zbývat na uspokojování životních potřeb dlužníka a kterou nelze srazit,
vysvětlil ústřední ředitel ČSSZ a dodal, že nezabavitelná částka od 1. 1. 2013 činí dle příslušné právní úpravy 6064, 66 Kč na povinného a 1516, 16 Kč na každou vyživovanou osobu.
