Ceny tepla by v příštím roce měly spíše stagnovat. V případě plynových tepláren by mohly i zlevnit. U tepláren na uhlí mohou velmi mírně růst kvůli zvýšeným nákladům na investice do plnění přísnějších limitů na ochranu ovzduší. Očekává se ale zdražování maximálně do 2 %. Na rodinné rozpočty spíš bude mít vliv to, jaká bude zima. A pak i další případná podpora kogenerace (společná výroba tepla). Informace vyplývají ze zprávy Teplárenského sdružení ČR.
Pokud by Energetický regulační úřad v příštím roce zastavil podporu kogenerace, mohlo by to mít velmi závažný negativní dopad na ceny tepla. Zatím věříme, že úřad podporu nezastaví,
uvedl Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.
Zhruba 55 % tepla pro byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina pak ze zemního plynu. Dalších přibližně 7 % tvoří podle sdružení biomasa a 4 % připadají na zařízení pro energetické využití odpadů, topné oleje a druhotné zdroje energie.
Příklad
Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě ročně spotřebuje 25 GJ tepla (ekvivalent 6945 kWh elektřiny pro přímotopy, 730 m3 zemního plynu nebo 1750 kg hnědého uhlí) na vytápění bytu a ohřev vody. V případě 1% růstu ceny by se náklady domácností na vytápění a ohřev vody zvýšily o 12 korun měsíčně (počítáno při průměrné ceně uhelného tepla 545 Kč/GJ a spotřebě 25 GJ).
Podle Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových vydáních domácností ze 6 %.
Zdroj: Teplárenské sdružení ČR
